Koeficient vsaku: číslo, které rozhodne

Co to číslo znamená

Koeficient vsaku, značí se kf, udává rychlost, jakou voda prochází zeminou. Uvádí se v metrech za sekundu a vypadá nenápadně: samé nuly za desetinnou čárkou.

Ty nuly jsou celý příběh. Štěrk má kf kolem jedné setiny až tisíciny metru za sekundu a vodu doslova pije. Písek je o řád až dva pomalejší a pořád funguje dobře. Jíl má deset miliontin a méně, a to už není vsakování, to je skladování vody ve výkopu.

Proč tabulka nefunguje

Rozpětí mezi štěrkem a jílem je pět řádů. Tabulka „typ zeminy, doporučený koeficient“ po vás chce, abyste do návrhu dosadili číslo, které se může mýlit stotisíckrát.

A hlavně: nevíte, kterou zeminu máte. Pozemky pár set metrů od sebe mívají řádově jiné podloží, my jsme viděli písek a jíl dvacet metrů od sebe. Vrstvy se navíc střídají, půl metru hlíny umí ležet na rostlém jílu, a vsakovat bude pozemek přesně tak špatně, jak vsakuje ta nejhorší vrstva pod zařízením.

Proto na tomhle webu koeficient z tabulky neodhadujeme. Ani v kalkulačce. Když ho neznáte, je jediná poctivá odpověď změřit ho.

Co s číslem dělá projektant

Z kf, plochy střechy a návrhového deště vyjde objem a plocha vsakovacího zařízení. Z kf a hloubky založení sousedních staveb vyjdou odstupy. A když kf vyjde špatně, mění se celá koncepce: místo vsaku retenční nádrž s regulovaným odtokem.

Jinak řečeno, to jedno číslo rozhoduje, co se bude kopat, jak velké to bude a kolik to bude stát. Všechno ostatní v návrhu se dá dopočítat od stolu. Tohle ne.

Jak se měří

Sonda v místě budoucího zařízení, do hloubky, kde bude jeho dno. Do sondy se opakovaně nalévá voda a měří se, jak rychle hladina klesá. U propustného podloží je hotovo za dopoledne, u pomalého se čeká déle, protože se měří dlouhý pokles. Sondy před stavbou šetří peníze i pod základovou deskou, viz článek příprava pozemku pod základovou desku.

Výstupem je protokol s naměřeným koeficientem a popisem půdního profilu. To je podklad pro projektanta a argument pro úřad, jak popisuje článek úřad chce vsakování.

Hrubý test svépomocí

Orientačně si můžete pomoct sami: jáma na dno budoucího vsaku, třikrát předmáčet, pak nalít vodu a měřit pokles na kolíku s hodinkami v ruce. Když voda stojí druhý den, víte dost.

Jen s tím nechoďte za projektantem. Domácí test řekne, jestli má smysl doufat, protokol z měřené vsakovací zkoušky je to, co se dá vložit do dokumentace a o co se dá opřít návrh za desítky tisíc.